Kdo neumí, ten učí

Po mém posledním článku a četných ohlasech na něj musím jen konstatovat, že v okamžiku, kdy jde o vztahy, umím vcelku docela dobře glosovat, bohužel ale jen hodně zpětně. V přítomném okamžiku jsem sice briskní, ovšem výsledek je mnohdy tristní. Někdy bych chtěla být ta stepwordská panička, co zachová kamennou tvář, chladnou hlavu a dekorum a nerozbije záletníkovi lahev vína o čelo. Chtěla bych umět řešit věci s klidem, aby si pak děti nešeptaly pod peřinou, proč máma zase brečela. Chtěla bych jít příkladem pro své holky bez obav z toho, že za dobrých 10 let budou řešit své vztahy se mnou. Už teď však mají v několika důležitých bodech jasno:

• k tomu, aby se narodilo dítě je zapotřebí pán (ano děvčata, i s vašimi otci jsem nějakou dobu žila)
• dítě roste nejprve v břiše, kde už pána vůbec nepotřebuje
• pán by měl mít jen jednu paní, protože když jich má víc, jsou pak z toho ty ostatní (jeho) paní smutné
• po okamžiku, kdy se 2 políbí, nastává svatba (s různými časovými intervaly mezi tím). A někdy taky ne (viz máma).

Pro nás starší holky bych k tomu ještě dodala:

• Pozor na komunikaci po síti. Co se zdá jako jednoduché, může být velmi zákeřné a nepředvídatelné. A zranitelné.

• Čas vše prověří. Jeden den big love, druhý den big nezájem. Zažila jsem stotisíckrát a nikdy, věřte mi nikdy, to nezačnu chápat. To se totiž chápat ani nedá.

• Intuice je pro blázny, mnohokrát vás možná zradí, ale jakmile vás něco sebemíň zarazí, minimálně o tom chvíli popřemýšlejte. Dají se tak odhalit mnohá pozdější nepříjemná překvápka.

Slasti života svobodné matky

Ne, nespletla jsem si titulek, o strastech se ve svých postech  nejen tady zmiňuji (i když někdy nepřímo) dost často, tak proč se dneska nezaměřit v duchu positive thinking na tu lepší stránku toho, co mi život nabízí?

Trochu paradox, ale mám víc času na to, co mě baví. Třeba psaní. Napsat jeden takový průměrný článek mi sice zabere max 2h času, nicméně pro mě hodně podstatné je to, co tomu předchází. Vymyslet téma totiž chtě nechtě nutí člověka přemýšlet. Překvapivé, že?

Coby zadaná "hausfrau" jsem však na přemýšlení měla milion atraktivnějších témat než je článek na blog. Napadá mě třeba oblíbené "čím a jak zahustit omáčku, aby jí byly aspoň 3 litry a vydržela tak na oběd na 2 dny?" Říkejte si co chcete, žrádlo je podle mě ve vztahu s chlapem téma nr. 1 a kdo ho neřeší, má doma s prominutím karikaturu chlapa. Naštěstí potomky jsem si porodila děvčata, a tak se vesele dojedeme čokoládou, když se oběd zrovna nepovede.