Tak dneska jsem kupříkladu vyvenčila svá rosolovitá stehna do plavek, zaplavčila si (ještě pořád) ve vodě - když v tom největším tempu jak jen to jde (s vytyčenou hlavou, abych si nenamočila brejle) zavadíte uprostřed rybníku nohou o bahnité dno, říkáte si, co je kruci špatně? Sucho je a přírodě se to nelíbí... Celkem téma k přemýšlení a nejen v létě.
A mně se zas nelíbí letošní trend retro plavek s kalhotkama až do pasu. Já si jedu svuj "Lidl style" aneb nejlevnější obyč černé bikiny na světě (v Aši). Absolutně odmítám za něco, co nezakreje má stehna, utrácet víc než 250 korun. Taky odmítam nafukovat obří plameňáky, jednorožce a jiné -rožce; moje plíce stěží dají 2 páry rukávků, kruhy a míče. Až uvidíte něco fialovýho s vyplazeným jazykem, jak u bazénu lapá po dechu, jsem to já s dětmi na pláži.
Když jsem u té pláže, nejlepší způsob, jak si zvednout v létě sebevědomí, je jet do Německa na veřejné koupaliště. A nejlepší způsob, jak si připadat zas jak debil, je vyjíždět z toho koupaliště jednosměrkou v protisměru. (A myslet si, že na vás troubí proto, že jste blondýna. Všimnout si toho až další den, kdy podruhé!!! vyjíždíte blbě. Ano, já JSEM blondýna.) Naštěstí jsem měla ještě Getze, tak jsem se vyhnula a otočila i mezi stromy. Hloupým je někdy fakt dost přáno.
Jinak je muj osobní život pořád celkem nudný. Největším povyražením jsou tradičně nákupy v Lidlu, flirtem roku, když mi soused podrží dveře, na obědě jsem byla naposled v lednu s bývalým u Vietnamců v Tescu po návštěvě očního (zatáhnul to a tvářil se jak Matka Tereza) a dárek od přítele Bráník v lahvi.
Coby překvápko roku budeme mít nový auto, bohužel šoférem jsem pořád stejným, co dodat, good luck všem na cestách. Jen si říkám, že andělíčci na přání opravdu fungují, pokud něco fakt chcete. Já to tak měla s prvním autem a mám to i teď. Vzpomenu si a ono si brzy nějaké ke mně cestu najde.
K tomuhle tématu jsem nedávno četla zas jeden z těch megaspásných článků o tom, jak si správně přát. Pohodlně jsem se uvelebila, a vysnila si vdovce kolem 40 (nejlepší způsob, jak se srovnat s jeho bejvalou) s malym chlapečkem (aby po mně už nechtěl kluka, když mam 2 holky), trochu se zastyděla a přimyslela baráček se zahradou a pekelně se soustředila přesně podle návodu. Pak jsem odložila časák a zhasnula, ještě zkontroluju mobil, jestli mi někdo nepíše, hm, nepíše, debilové chlapi, dobře tak, nikoho nechci. (Takže už víte, čim si ta přání kazim a ani nemusíte číst ty motivační plky jako já).
Nebo prostě nechci ten vztah tolik jako auto. Asi. Takže od zejtřka si přeju novej gauč. To je challenge, řekla bych, před kterou snad mý andělé strážní nevezmou křídla na ramena.
Přeju vám všem krásný léto, splněný přání (ty opravdický), neděravý blicí pytlíky v letadle a šišatý melouny, co se neskutálí na dlažbu. A taky hodně vtipnejch historek, na který pak v zimě budete vzpomínat :-) (A jestli jich budete mít málo, ráda nějaké zapůjčím, protože v tomhle ohledu ke mně příroda byla opravdu štědrá.)
Žádné komentáře:
Okomentovat