Název blogu není jednoznačný, snad proto, že různých deníčků zoufalých matek či šťastných paní tady už je i bude dost. Mé příhody nejsou určitě ničím zcela výjimečné, spíš dost všední a tuctové. Já se je snažím jen zkousnout a zpracovat. Ani ne tak pochopit jako přijmout. Najít na nich něco trochu srandovního a posypat je sarkasmem jako buchtu moučkovým cukrem. Vzít si z nich ponaučení a za pár týdnů či měsíců naskočit do stejného vagonu a vše si pro velkou úspěšnost zopakovat.

A když někdo přeci jen nechápe, otáčí očima a přemítá nad mou blbostí, s nehraným klidem mu odvětit: "Může se to stát i vám" :-)

PS: A tenhle klid, nehraný, mně teď přináší mé psaní. Přišla jsem na to, možná pro někoho pozdě, ale kdo nám vlastně určuje, kdy je v životě na co pozdě? Biologické hodiny? Postava, ne zrovna kopírující tvar svatební šněrovačky? Alzheimer?

Přeji příjemné a ničím nerušené počtení :-)


neděle 15. prosince 2019

Advent s dětmi

aneb jak ho přežít

1. Kupujte dárky už od září. Listopad a prosinec pravděpodobně celý promarodí, ten si nechte na nákupy v e-shopech.

2. Na cukroví si napřed připravte všechna těsta. Nechte je míchat, to je baví. Dejte nový sáček do vysavače. (Nebo kupte rovnou nový vysavač, tak jako já. Pouze smolaři roku praskne hadice zrovna ve chvíli největší koncentrace mouky, ořechů a cukru v bytě za celý rok.)

3. Při pečení pusťte v pozadí Prasátko Peppu. Je tak větší pravděpodobnost, že je to dřív omrzí a půjdou se koukat.

4. Zdobit je lepší, když spí. Pokud jste ovšem došli až do tohoto bodu a máte CO zdobit. Kvůli čtyřem perníkům polevu nerozdělávejte. Sní je suchý jako ty ostatní.

5. Na dopis Ježíškovi si vyhraďte dost času, ale ne moc. Začněte stromečkem přes půl stránky a nechte jim ho vybarvit a dozdobit. Dárky pak nakreslí pod něj, vy doplňte popisky (aby Ježíšek rozpoznal) a šup s ním za okno. Čím více prodlev, tím víc možností dokreslit ještě narychlo obdélník s růžovým flekem (knížka o prasátku Peppě) nebo čtyřnohé zvířátko (Petshopák). Pohotovost se v tomto případě vyplácí.