Tentokrát bez úvodu a jen s velmi malilinkatou nadsázkou (spíš napsáno zrovna tak, jak to je).
Jeblá matka:
1) ...má potřebu se ke všemu vyjadřovat. A tak nevynechá jediný post ve veřejné (v ideálním případě) skupině na FB, okomentuje vše v místní inzerci (přestože nic koupit nechce) a neopomene ani fotky ze svatby příbuzných přátel jejího přítele. Sjíždí většinu diskuzních fór a zasvěceně poučuje ostatní jeblé matky.
2) ...pouští dětem songy typu Wohnout a Visáči a raduje se, jak "paří". Děti dost nechápavě, přesto shovívavě radostně sdílí její nadšení. Jo, a taky se u toho nechávají fotit na Insta.
3) ...koupí si výrazně červenou rtěnku a pak si jí potajmu zkouší nosit doma. Načež na to zapomene, opusinkuje dítě a dostane hysterák z toho, kde se na něm sakra vzaly ty rudé fleky!
4) ...permanentně zapomíná a za něco se omlouvá. I když tohle spíš patří do kolonky "každá normální matka".
5) ...je schopná stihnout celodopolední povinnosti do 30 minut, aby měla čas sejít se s jinou jeblou matkou. S tou se pak vzájemně poplácávají a ujišťují, že je jejich každoden normální. Odpoledne má pak lepší náladu a večer dokonce vezme na vědomí i svého partnera. V nemilosrdné konfrontaci s protějšky ostatních jeblých matek totiž stále vychází (viděno jejíma očima) lépe. Její den nabyl pozitivního rázu.
Název blogu není jednoznačný, snad proto, že různých deníčků zoufalých matek či šťastných paní tady už je i bude dost. Mé příhody nejsou určitě ničím zcela výjimečné, spíš dost všední a tuctové. Já se je snažím jen zkousnout a zpracovat. Ani ne tak pochopit jako přijmout. Najít na nich něco trochu srandovního a posypat je sarkasmem jako buchtu moučkovým cukrem. Vzít si z nich ponaučení a za pár týdnů či měsíců naskočit do stejného vagonu a vše si pro velkou úspěšnost zopakovat.
A když někdo přeci jen nechápe, otáčí očima a přemítá nad mou blbostí, s nehraným klidem mu odvětit: "Může se to stát i vám" :-)
PS: A tenhle klid, nehraný, mně teď přináší mé psaní. Přišla jsem na to, možná pro někoho pozdě, ale kdo nám vlastně určuje, kdy je v životě na co pozdě? Biologické hodiny? Postava, ne zrovna kopírující tvar svatební šněrovačky? Alzheimer?
Přeji příjemné a ničím nerušené počtení :-)