Vždycky jsem si třeba myslela, že se do třiceti zcela určitě stihnu vdát, a to stoprocentně ještě předtím než se mi narodí děti. Člověk míní, život mění, svatba a svatební noc už dnes nezaručuje přerod panny v ženu. Já se takto přerodila víc než dekádu před ostrou palbou, z níž vzešla Eliška, a za absenci sňatku denně děkuji anděli strážnému. Óká, jednodenní naparování se v princeznovském ohozu tedy škrtám (pánové, doufám, že se teď nahonem nikdo z vás nezblázní, máte totiž už jen ca 2,5 měsíce), ale pořád mám ještě pár týdnů čas něco darebného spáchat. Které jsou tedy ty 3 věci, co bych ještě stihnout mohla?
