Název blogu není jednoznačný, snad proto, že různých deníčků zoufalých matek či šťastných paní tady už je i bude dost. Mé příhody nejsou určitě ničím zcela výjimečné, spíš dost všední a tuctové. Já se je snažím jen zkousnout a zpracovat. Ani ne tak pochopit jako přijmout. Najít na nich něco trochu srandovního a posypat je sarkasmem jako buchtu moučkovým cukrem. Vzít si z nich ponaučení a za pár týdnů či měsíců naskočit do stejného vagonu a vše si pro velkou úspěšnost zopakovat.

A když někdo přeci jen nechápe, otáčí očima a přemítá nad mou blbostí, s nehraným klidem mu odvětit: "Může se to stát i vám" :-)

PS: A tenhle klid, nehraný, mně teď přináší mé psaní. Přišla jsem na to, možná pro někoho pozdě, ale kdo nám vlastně určuje, kdy je v životě na co pozdě? Biologické hodiny? Postava, ne zrovna kopírující tvar svatební šněrovačky? Alzheimer?

Přeji příjemné a ničím nerušené počtení :-)


neděle 6. srpna 2023

Co umím

Udělat hvězdu s rozběhem

nesrat se s nedělním obědem


Vytvořit dojem první

i vyhrát maraton pivní


Zachovat andělskou tvář

strhnout dolů svatozář


Předvádět matku roku

omylem Barbíně ulomit ruku


Nabídnout lásku až za hrob

nadávat: "V posteli nedrob!"


Nechat se požádat o ruku

utéct a nedat ti záruku


Celý den hákovat, zpomalí srabi

a pak se potácet s bolestí hlavy


Uvařit kávu sladkou

nechat se podvádět s Radkou


Vypadat sexy a úžasně

obout si důchodky předčasně


Vítat tě s úsměvem herečky

dech zkazit deseti syrečky


Uklízet podle Konmari

čekat až prach se od rohů vyvalí


V negližé spartakiádu

opít se vínem a rozbít si bradu


Investovat a šetřit

tisícovkou prach setřít


Umím se radovat, tančit a zpívat

a taky nečinně v posteli zívat


Umím být bohyně, víla i oběť

vždy ze své podstaty

vrátím se k sobě