Volný den

Dnešek bude plodný den, pomyslím si, když zavírám dveře za starší Eliškou a nechávám ji napospas otci. Ne plodný ve smyslu, že bych snad zatoužila po dalším potomkovi, naopak, bez kondomu teď už raději nejdu ani nakoupit do Lidlu, tak moc velkej strach mám a člověk nikdy neví...

Plodný jako bohatý na aktivity a činorodost, která promění náš ušmudlaný byteček po svátcích v útulnou klícku. Konečně DŮKLADNĚ vysaju, vytřu, protřídím vše, co se tu kde válí, vyčistim boty a uložim je do botníku, nakoupim a jako vrchol všeho upeču perník. Vyřídím si nutné schůzky a udělám si čas i na zanedbávanou kamarádku.

A zanedbanou sebe, koukám do zrcadla a běžim si hned zčerstva umejt hlavu. Naplnim pračku, pak sušičku a s uspokojením sleduji tu nádheru, jak to těm holkám jde. 

Jak přežít mateřskou

Přestože nemám ráda chytré matky "radilky", po 5 letech doma si troufnu říct, že bych pár svých postřehů mohla i publikovat. Mám to za pár, takže snad už můžu říct, že jsem se nezbláznila, i když v hlavě se mi možná něco trochu pohnulo.

Hlavní je se nepředposrat. Asi rada nr. 1. Informací na netu a různých fórech je všude tolik, že i zlomek toho se v mozku přetaveném hormony změní v paseku. Za mě fajn je vybrat si jeden, dva spolehlivé zdroje, dlabat na matky na internetu a důvěřovat praktickému lékaři. A když si něčím nejsem úplně jistá, VŽDYCKY raději zajedu na pohotovost než trápit sebe a dítě pochybnostmi.

Všeobecně se ráda vyhýbám extrémům a snažím se svůj život uvádět do rovnováhy aspoň tím, že využívám léta prověřené věci. Vážně si myslím, že by mému tělu neprospělo mít sice volné ruce, ale naložit si dítě do šátku nebo nosítka. Kočárek jsem vždycky tlačila hrdě a nedokážu si představit, abych se svými tehdy sotva 55 kily soustředila veškerou energii a sílu na nošení dítěte z bodu A do B nebo nedejbože uspávání. Přesto chápu jeho výhodu třeba tam, když se někdo vydá do přírody nebo potřebuje venčit psa. Jako alternativa dobrý. Časem třeba někdo vymyslí způsob, jak by dítě nad námi mohlo při chůzi levitovat. A budeme mít volný ruce a nezatížený záda zároveň :D.

Už je ve vzduchu!

Dnešní článek začnu optimisticky, přestože ještě tak úplně netuším, o čem vlastně bude. V některých věcech prostě u mě nehledejte osnovy. Mám ráda spořádanost, ale také se často nechávám strhnout chvílí. Okamžikem. (A průser je na světě... Píšu ovšem jen do závorky, ať si hned nepokazím ten pozitivní vstup :-)).

Cítím totiž ve vzduchu předjaří. Navzdory netajícím hromádkám sněhu, co mi znemožňují normálně nastoupit do auta. Eliška to trefně komentuje slovy "báccc", já o něco peprněji "ku..a!". Nemám ráda ten tající marast nemilosrdně odhalující výkaly a všudypřítomný bordel. Ale miluji ten vzduch, první teplé paprsky a prosvětlená odpoledne. Dává mi naději, a to i přesto, že se všechno zdá být na prd. Dává mi těšení na "nevímcoalebudetokrásný". Zase jsem naivní a odhazuji rozum jak kloubouk do dáli. Přijde zas někdo a vytrestá mě?

A protože bude jaro, tak tůdle. V očekávání jen toho pěkného zašlapuji katastrofické scénáře přímo do toho rozbředlého bahýnka. Hodlám totiž řešit jen každoroční jarní nezbytosti. Hodlám totiž hřešit :-)

• Jako každý rok zjistím, že nemám co na sebe. A teď se tento problém navíc rozkošatil o další křivochcalku v rodině. Která ještě ke všemu roste, čímž je oproti mě ve výhodě. Holt se budu při jarních procházkách schovávat za stylové dítě a doufat, že mě při jejím šarmu nikdo nezaregistruje :-)

 
• Jako každý rok budu chtít (a pravděpodobně to i udělám) umýt okna. A jako každý rok se o týden později naseru při pohledu na pylem zažlucený parapet, rámy i skla. A navíc přitom ještě začnu pčíkat :-D

• A jako každý rok se dostanu do láskyvolající nálady. A pravděpodobně se i zamiluju. Protože i když jsem přece máma, pořád zůstávám holkou. Naivkou plácající na sebe barvičky a vůničky ve snaze se zalíbit. Štěbetalkou s kámoškami, která nepřestává řešit opačné pohlaví, přestože má dost starostí o to, zasytit jeden hladový zobáček. Cool pařmenkou, která přes milion tisíc stopadesát špatných zkušeností opakovaně míchá alkohol, aby následný den protrpěla s milion tisíci stopadesáti permoníky v hlavě. Čímž bych ráda vzkázala svým milým a známým bez závazků: Dítě vás fakt nezmění. Určitě vyčenžuje priority, některé věci odsune na čas na vedlejší kolej tak, abyste na ně mohli brzy ladně navázat. A pokud nebyly důležité, zapomenete na ně. Profiltruje vám přátele a donutí vás je nazývat "tetami a strejdami". Je zas donutí chápavě se usmívat a věřit tomu, že jim skutečně pozorně nasloucháte, i když přitom postopadesáté opakujete "Nelej na sebe ten čaj!". Odhalí ve vás skryté rezervy a naučí vás je efektivně využívat. A pokud nejste skrytý neurotik a biofanatik, naučí vás se ve správný čas vyprdnout na kdysi veledůležité detaily. Takže já tahám ze skříně loňskou větrovku a staré konversky, vpouštím do bytu trochu denního světla (což je momentálně technicky možné pouze skrz OTEVŘENÉ okno) a chvátám ven vstříc omamnému vánku a březnovým zážitkům :-)

3 věci, které bych ještě mohla stihnout do 30ti

Po shlédnutí dnešní epizody Sex and the City jsem opět příjemně pozitivně naladěná a (přiznávám se) i trochu rozdováděná ;-) Ono totiž i řešit vztahy může být někdy sranda. S trochou nadhledu a sebeironie se člověk docela pobaví. Já se takto bavím už skoro 30 let :-P

Vždycky jsem si třeba myslela, že se do třiceti zcela určitě stihnu vdát, a to stoprocentně ještě předtím než se mi narodí děti. Člověk míní, život mění, svatba a svatební noc už dnes nezaručuje přerod panny v ženu. Já se takto přerodila víc než dekádu před ostrou palbou, z níž vzešla Eliška, a za absenci sňatku denně děkuji anděli strážnému. Óká, jednodenní naparování se v princeznovském ohozu tedy škrtám (pánové, doufám, že se teď nahonem nikdo z vás nezblázní, máte totiž už jen ca 2,5 měsíce), ale pořád mám ještě pár týdnů čas něco darebného spáchat. Které jsou tedy ty 3 věci, co bych ještě stihnout mohla?